Vždycky jsem hrozně rád četl vodáckou bibli – knihu „Proč bychom se netopili” od Zdeňka Šmída. Mohla na mě útočit zimní deprese, ale jakmile jsem po knize sáhnul, během pár minut jsem se smál na celou tramvaj a celý večer jsem pak uprostřed zimy zjišťoval, na kterou řeku by se dalo vyjet, a to nejlépe zítra.

Zároveň mi ale vždycky bylo líto, že kniha nemá moc sestřiček a má vodácká knihovnička zeje prázdnotou.

Pak mě ochrnula mozková příhoda a najednou bylo času víc, než jsem chtěl mít. A napadlo mě, že tam venku možná běhá pár malých budoucích Zdeňků Šmídů a že bychom pár knížek do vodácké knihovničky mohli přidat společně. A vytvořil jsem Vodáckou literární soutěž Kenyho VOLEJ.

A BYLI TAM! Někteří už psali, jiní začali jen kvůli soutěži. Mladí, staří, zadáci, háčci, každý má jiné zážitky a zkušenosti a výsledkem je, že knihy jsou pestré jako barvy jara.

Každý talent je třeba rozvíjet. A tak jsme začali pořádat každoroční kurzy psaní povídek pod vedením zkušených lektorů a na účast měl nárok každý, kdo poslal do soutěže povídku.

Tříčlenná porota dbala na kvalitu výběru a mnoho našich povídek zvítězilo i v trampské literární soutěži Trapsavec. Podařilo se nám stvořit pět knih. Do té třetí, Říční polobozi, se nám jako nesoutěžní bonus podařilo sehnat dokonce i nevydanou povídku Zdeňka Šmída.

Vlnožrouti ale na své vydání čekali celé tři roky pro nedostatek přispěvatelů, a tak jsem se rozhodl soutěž odevzdat historii.

Pojďte se s námi vydat zažít vodácká dobrodružství, u kterých jste nebyli!

Pígo